Úvod - Historie - Znak města - Zajímavosti - Vývoj obyvatelstva - Zdroje a odkazy

Halštatský pohřeb
Halštatským pohřbem byl Jindřichem Wankelem označen nález četných prehistorických předmětů (džbery, kotlíky, pánve, náramky, nožíky, jantarové perly apod.) a přes 40 kosterních pozůstatků při půdním odkryvu v Předsíni jeskyně Býčí skály, který probíhal v říjnu 1872. K provedením odkopů jej vedl nález bronzového býčka bratranci Felklovými v roce 1869.


Býček, který vedl Wankela k provedení odkryvu v Předsíni Býčí skály
V současné době je umístěn v expozici Přírodovědeckého muzea ve Vídni

Wankel popisuje pohřeb takto: "Mimo žároviště, zvláště v jeho blízkosti a ve střední části síně, bylo na ušlapaném jeskynním jílu nalezeno přes 40 koster ve všech možných polohách. Byly roztroušeny po Předsíni všechny v jedné rovině, nebo byly uloženy hromadně společně, tak jak tam byly hozeny jako mrtvá těla a tak také musely zpráchnivět... Některým chyběla hlava, jiným ruce a nohy, některé měly ozdoby, jiné zase ne." (Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti, strana 246)
Většinou se jednalo o ženy, až na pět mužů, mladistvého věku, u nichž se zub moudrosti buď ještě nevyvinul, nebo se teprve začal prořezávat. Mezi lidskými pozůstatky se také nacházely trupy dvou koní, bez končetin a pozůstatek mladého vepře. Taktéž několik hovězích, ovčích a kozích kostí. Tyto zbytky Wankel připisoval ke zbytkům z pohřební hostiny.
V jeskyni se také nacházel oltář, zbudovaný z přitesané kamenné desky, který spočíval na dvou menších deskách. Na něm byly položeny ve zuhelnatěném obolí dvě useknuté ženské ruce, na kterých byly navlečeny ozdobné bronzové spony a zlaté prsteny, pravá polovina lebky, v polovině rozštípená.


Rekonstrukce vozu dle nalezených bronzových pozůstatků v Předsíni Býčí skály
Vůz je umístěn v expozici Přírodovědeckého muzea ve Vídni


Expozice v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni věnující nálezům v Předsíni Býčí skály

V současné době již interpretace nálezu jako pohřbu není vědci přijímána. Dodnes není ustálen jednotný názor, co přesně se v Býčí skále odehrálo.
Již roku 1886 Wankelův zeť J. Havelka připisoval nález rodinné pomstě, která se v té době mezi Slovany občas vyskytla. Martin Kříž roku 1892 popsal událost jako masakr uprchlíků, kteří byli dostiženi pronásledovatelem, pobiti a jeskyně vypálena. Archeolog I. L. Červinka v roce 1902 přináší další interpretaci. Podle něj se jednalo o skupinu obchodníků, které v jeskyni pobili domorodé obyvatelstvo. Další uvažovaným výkladem byla v roce 1940 Neustupným popisovaná obřadní síň, kde prováděli příchozí cizinci z jihu. V 80. letech přišli J. Nekvasil, M. Stloukal a Z. Weber s možností náhodného výbuchu uvnitř jeskyně, následného propadnutí stropu, který zasypal zde ukrývané obyvatelstvo se všemi jeho zásobami.

Zdroje:
WANKEL, Jindřich. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1984, s. 246-248.
PŘICHYSTAL, Antonín a NÁPLAVA, Miroslav. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Třebíč: Amaprint, 1995, s. 37-38, 70-76.

 

Poslední aktualizace 17. srpna 2017 - Mapa webu - Návštěvní kniha - adamovaokoli@email.cz.
Tento web, jehož autorem je Lukáš Malý, podléhá licenci CC BY-SA 3.0.

TOPlist