Úvod - Historie - Znak města - Zajímavosti - Vývoj obyvatelstva - Zdroje a odkazy

Ptačí studánka (či Ptačí svatyně)
Památník věnovaný ptactvu, zbudovaný v roce 1935, na původním místě ornitologické stanice, která zde vznikla na popud Ornitologického ústavu Zemského výzkumného ústavu v Brně v roce 1924. Návrh na vybudování této stanice vypracoval pracovník ústavu J. M. Raška, stanici vybudoval Školní lesní statek. Ornitologická stanice měla sloužit jako objekt ukázkový, pokusný i pozorovací. Na ornitologickou stanici navázala pod ní založený palouk, kde byly vysázeny cizokrajné dřeviny a stavěny další ptačí budky a krmítka.


Ptačí svatyně

Studánku nechal na vlastní náklady a podle vlastního návrh zbudovat Josef Opletal. Vodu dvou pramenů nechal pochytit do jímky ve stráni nad studánkou. Vzdálenost je překonávána potrubím. Slavní otevření studánky proběhlo 24. listopadu 1935.
V horní části studánky jsou zobrazeny v ovále dvě sýkorky a pod nimi je citát z knihy švédského lékaře a spisovatele Axela Muntheho:

"VÍM JISTĚ, ŽE VŠEMOHOUCÍ BŮH
PTÁKY MILUJE, JINAK BY JIM
NEBYL DAL STEJNÁ KŘÍDLA
JAKO DAL SVÝM VLASTNÍM ANDĚLŮM"

A. MUNTHE
Kniha o životě a smrti
The History of San Michele

Jedná se o nadpis a poslední větu 28. kapitoly knihy O životě a smrti. Autor zde popisuje masové chytání ptáků a kruté zacházení s nimi na ostrově Capri i svoji snahu o zabránění tohoto jednání. Kniha byla podnětem k vydání zákazu chytání ptactva v Itálii.
Během okupace muselo být jméno autora zakryto.
Na pravé boční stěně pomníku jsou vyryty slova Jiřího Jandy, která napsal na závěr překladu Brehmova života zvířat - dílu ptáci:

Ptactvo je taková skupina živočišstva,
že nad už líbeznější nemáme na povrchu
zemském a ten, kdo se jednou počal nejen
rozumem, ale i srdcem zabývati jejich
duševní stránkou, sotva kdy věnuje tolik
lásky skupinám jiným.
Jiří Janda


Nápis citujícího Jiřího Jandy

Na levé straně je pak uveden letopočet:

Anno Domini
1935


Léta Páně

Historie studánky:
Dne 30. dubna 1983 byla v okolí studánky pořádána brigáda občanským výborem č. 24, která měla za cíl upravit okolí studánky. Ke studánce bylo od silnice taktéž zbudováno nové schodiště. V této době je uváděno, že voda je dobrá a nezávadná, pravidelně jednou za dva měsíce kontrolovaná hygienikem. Zdeněk Šurka opravil při brigádě taktéž nápis na studánce.
Roku 1990 podalo OF podnět k opravě Ptačí svatyně, která byla v posledních několika letech neudržována. Pravděpodobně v této době byla otevřená strouha odvádějící vodu od nádržky nahrazena kanalizační rouro pod zemí. K znovuotevření studánky došlo 22. dubna 1990 za účasti velkého počtu obyvatel Adamova. Žáci ZUŠ celý akt doplňovali kulturním vystoupením.
Studánka leží na žluté turistické značce nedaleko Ptačiny, která podle ní taktéž nese název. Roku 1998 byla studánka rekonstruována – původní nápis v průčelí studánky, který byl vyryt do betonu byl nahrazen kopií vytesanou na mramorovou deskou.
V roce 2014 se konal první ročník Dne Země u Ptačí svatyně pořádaný spolkem Okras. Tato akce se koná každoročně. V rámci akce se pořádají vycházky s ornitologem a botanikem do okolí studánky, různé soutěže pro děti (chutnání různých vod a jejich rozeznávání, poznávání zvuků zvířat apod.). V roce 2016 v rámci této akce vystoupila u studánky skupina Bezobratři.


Koncert kapely Bezobratři 17. dubna 2016

V první polovině dubna roku 2016 proběhla u palouku pod studánkou úprava terénu. Trouba, která odváděla vodu z nádržky u studánky byla prodloužena do prostoru, kde bylo upraveno bývalé jezírko a to bylo nyní opraveno.


Jezírko po úpravě v dubnu 2016

Zdroje:
?. Akce Ptačí studánka. Směr, 23. května 1983, roč. ?, č. 19. Adamov: Adamovské strojírny., s. ?.
TRUHLÁŘ, Jiří. Památníky adamovských lesů. Praha: Primus, 2003. s. 89-91. ISBN 80-86207-24-2.
Video z Dne Země u Ptačí svatyně 2014, kde promluvil Jiří Truhlář o její historii.
Záznam jedné z písní, kterou při Dnu Země u Ptačí svatyně 2016 odehrála skupina Bezobratři.

 

Poslední aktualizace 17. dubna 2016 - Mapa webu - Návštěvní kniha - adamovaokoli@email.cz.
Tento web, jehož autorem je Lukáš Malý, podléhá licenci CC BY-SA 3.0.

TOPlist