Úvod - Historie - Znak města - Zajímavosti - Vývoj obyvatelstva - Zdroje a odkazy

Huť Paulinka
Huť, kterou Karel Reichenbach (1788–1869) na své mapě blanenského okolí nazývá jako huť Pavlína, byla vystavěna na původním místě mlýna u ústí říčky Punkvy do Svitavy. Ten byl v letech 1699 a 1700 přebudován majitelem panství A. Gellhornem na hamr. V roce 1846 jsou zmiňovány čtyři zkujňovací výhně, roku 1866 pak již šest výhní. Dále zde byla 4 hamerská kladiva chvostového typu, u tří z nich byla kostra litinová, poté dvě dřevěná a dvě litinová vodní kola na spodní pohon o průměru 10 stop (3,6 metru). V roce 1893 zde byl instalován parní buchar. Roku 1897 bylo původních pět vodních kol nahrazeno Francisovou turbínou, která byla roku 1932 vyměněna za Kaplanovu turbínu k výrobě elektrické energie. Na konci 19. století byl objekt využíván jako slévárna a od počátku 20. století jako strojírna. Huť pojmenována podle kněžny z Auerspergu, manželky Karla Josefa ze Salmu.
Z objektu se do dnešních dnů zachovaly haly s průčelími s klasicizující profilací.


Huť Paulinka kolem roku 1850 (autor Jacob Alt)


Podoba bývalých budov hutě v dnešní době

Zdroje:
JAROŠ, Jiří. Slovník technických památek Blanenska. Blansko: Muzeum Blansko, 2000, s. 23.
SOUCHOPOVÁ, Věra, MERTA, Jiří, TRUHLÁŘ, Jiří, BALÁK, Ivan a ŠTEFKA, Leoš. Cesta železa Moravským krasem. Blansko: Svaz obcí Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras, 2002. s. 74-75.
SMETANA, Lukáš. Muzejní prezentace historie železářství v Moravském krasu. Brno: Bakalářská práce, 2005. s. 44.

 

Poslední aktualizace 25. května 2021 - Mapa webu - Návštěvní kniha - adamovaokoli@email.cz.
Tento web, jehož autorem je Lukáš Malý, podléhá licenci CC BY-SA 3.0.

TOPlist