Úvod - Historie - Znak města - Zajímavosti - Vývoj obyvatelstva - Zdroje a odkazy

Hugova huť
Huť byla založena v roce 1746 hrabětem Antonínem Salmem v místě dnešní pily v Jedovnicích. Jednu z hlavních pohnutek její výstavby byla snaha upotřebit velké množství dřeva po velkých polomech z roku 1739.


Hugova huť na litografii kolem roku 1855 (autor Jacob Alt)

Součástí hutě byly dvě kuplovny a slévárna. Odpadní materiál po zpracování rudy - struska - byl vyvážen na haldu ve žlíbku u Rudického propadání, který dodnes nese název "Ve Struskách". V roce 1812, kdy byla těžba a zpracování železné rudy na vzestupu, se vytěžilo a zpracovalo 27 000 vídeňských centů rudy. Huť vyráběla šedou litinu a v menší míře i další druhy železa. Při dvacetipětitýdenním ročním provozu huť zpracovala asi 2000 centýřů = 112 t železa.
Déle však huť nedokázala odolávat levné konkurenci železa z rozrůstajících se uhelných hutí na Ostravsku a postupně upadala, až byla zcela zastavena a zanikla. Již koncem 19. století byla z nedostatku okolních rud zrušena tavba železa a huť uzavřena. Posledním zbytkem huti je opěrná kamenná zeď nad levým tunelem - podzemního náhonu, kterým byla do zdi přiváděna voda z 300 metrů vzdáleného rybníku Floriánek. Ústí ročně ražené školy dlouhé několik desítek metrů můžeme spatřit v blízkosti stavidlového uzávěru. Vodou byla poháněno strojní zařízení hutě a hamrů.
Voda náhonem už dávno neprotéká, samotný náhon není průchodný díky závalu.


Zachovalé ústí náhonu u rybníku Floriánek


Vyústění ručně lámaného náhonu ve skále u Hugovi hutě

 

Poslední aktualizace 02. září 2017 - Mapa webu - Návštěvní kniha - adamovaokoli@email.cz.
Tento web, jehož autorem je Lukáš Malý, podléhá licenci CC BY-SA 3.0.

TOPlist