Úvod - Historie - Znak města - Zajímavosti - Vývoj obyvatelstva - Zdroje a odkazy

Františčina huť
V 17. století byla založena nová huť v Josefovském údolí, v západní části Křtinského údolí – huť Františka (německy Franziska-Hütte), která nese jméno Františce Kinské z Vchynic a Tetova (1813 – 1881), choti Alois II. z Lichtenštejna (1796 – 1858). V různých písemných materiálech se můžeme setkat i s názvy Stará huť u Adamova, používaný pravděpodobně až po jejím opuštění a Františkova huť, který však není správný. Také datum vystavění vysoké pece není úplně jasné a tak se můžeme setkat s daty 1754 (např. Průvodce Moravským krasem 1991), na internetu je v různých odkazech uvedeno datum 1748, v brožuře technického muzea je vznik vysoké pece datován před koncem roku 1732. Nejčastěji je však vznik vysoké pece uváděn někdy před koncem roku 1746.
Ze začátku huť produkovala surové železo určené k dalšímu zpracování zkujňováním a tzv. lité zboží. Roku 1771 byly vyráběny kamnové desky a hlavně vojenský materiál. V osmdesátých letech 18. století vyráběl podnik 7,5% moravské produkce železa. V roce 1793 došlo v huti k požáru, při němž byla zničena většina výrobního zařízení. Výrobní objekty byly obnoveny a pec byla z podnětu správce železáren přestavěna a provoz uveden na vyšší technickou úroveň. Většímu rozšíření výroby bránil nedostatek dřeva potřebného pro výrobu dřevěného uhlí a huť Františka tak zažívá na začátku 19. století krizi, kdy se dokonce uvažovalo o jejím úplném zrušení.
V letech 1846 a 1847 byla radikálně přestavěna vysoká pec, která byla vybavena čerpací tůní a zařízením pro předehřívání dmýchaného větru. V pracovním prostoru pece tak bylo možno dosáhnout vyšší teploty. To se příznivě projevilo na produkci železa. Od čtyřicátých let 19. století se podnik stále více orientoval na výrobu litiny.
V polovině 19. století byly při vysoké peci zřízeny dvě kuplovny pro tzv. druhé tavení (zde bylo přetavováno surové železo k odlévání ve slévárně při huti). To vedlo ke zkvalitnění litého zboží. Vybudování železnice, také příznivě ovlivnilo další rozvoj výroby.
V roce 1872 byly postaveny obě menší pece sloužící k výrobě vápna, při jejichž vytápění bylo taktéž využíváno kychtových plynů z vysoké pece. Podnik měl však stále větší potíže s opatřováním dřevěného uhlí, takže ceny vyrobeného železa narůstaly, zatímco konkurenční podniky, které využívaly k produkci surového železa kamenného uhlí, mohly ceny snižovat. V roce 1877 byl proto provoz ve vysoké peci zastaven a nebyl již nikdy obnoven. Veškeré výrobní aktivity se přesunuly do Adamova.


Františčina huť na počátku 20. století (autor neznámý)

Do dnešních dnů se z bývalé lichtenštejnské huti Františka dochovalo torzo vysoké dřevouhelné pece, dvou pecí vápenických a dalších výrobních objektů spolu s obytnými budovami, restaurací (tzv. Švýcárna, číslo popisné 459) a správní budovou (tzv. Kameňák, číslo popisné 460), které pocházejí z 18. a 19. století. Právě dochované objekty byly důvodem k vyhlášení huti v roce 1971 kulturní památkou umístěnou v památkové rezervaci. V témže roce byla zahájena rekonstrukce areálu, který později převzalo Technické muzeum v Brně a vlastní ho dodnes.


Huť po rekonstrukci v roce 1971 (autor František Ecler)

18. května 1984 se uskutečnilo u příležitosti Mezinárodního dne muzeí slavnostní otevření expozice železářství ve Státní technické rezervaci huť Františka.
Huť prošla kolem roku 2000 opět rekonstrukcí, při které vznikla nástavba nad pecí, díky které návštěvník může vystoupat až navrchol věže, kde byl zbudován ochoz.
Huť Františka je nejstarší vysokou pecí ve střední Evropě a také jednou z nejlépe zachovaných pecí. Areál huti je využíván i k příležitostným experimentálním a ukázkovým tavbám v replikách slovanských železářských pecí. Výsledkem všech těchto aktivit se stala huť Františka jednou z nejznámějších památek Moravského krasu a i jakýmsi symbolem železářství v této oblasti.
V muzeu se také nachází pískovcový liechtensteinský znak, který byl původně umístěn v Adamově na zámku (číslo popisné 104).
Pro turisty byla vydána i turistická známka s motivem huti pod číslem 358.


Současný stav areálu s hutí

 

Poslední aktualizace 22. února 2017 - Mapa webu - Návštěvní kniha - adamovaokoli@email.cz.
Tento web, jehož autorem je Lukáš Malý, podléhá licenci CC BY-SA 3.0.

TOPlist