Dřevěné baráky na
Mírově
V roce 1942 byl, z důvodu nedostatku ubytovacích kapacit pro
dělnictvo pracující v továrně, vypracován projekt čtveřice
dřevěných obytných baráků a umývárny, které byly situovány
na Mírov. Společně s touto skupinou baráků byly v témže
období vybudovány další baráky u Skalního sklepa (číslo
popisné 57) a na levém břehu
Svitavy nedaleko lávky u železničního nádraží (číslo
popisné 107).
Konstrukce baráků byla dřevěná, rozebírací, střecha sedlová,
krytá lepenkou, podlahy též dřevěné. Jednalo se o volně
postavené objekty s kamennou podezdívkou, kdy byl každý
barák o třech místnostech po dvaceti lůžkách. Umývací barák
sestává z umývárny (s teplou a studenou vodou), sušárny,
sprch, převlékárny, vlastní kotelny a záchody.
Do baráků byla zavedena elektrická energie, vodovod byl
napojen na obecní vodovodní síť. Jednotlivé místnosti byly
vytápěny železnými kamny se zděnými komíny.
Jaký byl osud baráků po druhé světové válce a kdy byly
stavby odstraněny není zatím známo.
Situace ze stavební dokumentace (Stavitel F. Krahulec a
M. Matula, Blansko) Zdroje:
Městský úřad Adamov, archiv správy majetku města, inv. č.
105, Dřevěné baráky 201–205–207, Technická zpráva, z roku
1942. |