Úvod - Historie - Znak města - Zajímavosti - Vývoj obyvatelstva - Zdroje a odkazy

Jáchymka
Jeskyně Jáchymka (starší německý název Evagrotte = Evina jeskyně) se nachází ve střední části CHKO Moravský kras v údolí Křtinského potoka, jehož vodami byla vytvořena. Lidé jeskyni využívali už od pravěku, své jméno získala od poustevníka Joachyma, který v ní žil v 19. století. Starší název Evina byl pravděpodobněji odvozen od jeskynního otvoru, který lze přirovnat k ženskému lůnu.


Jáchymka v roce 1826 (autor Conrad)


"Ansicht der Joachimshöhle in Adamstahl in Mähren"
Pohled na Jáchymku v Adamově na Moravě ze 40. let 19. století
(autor Adolf Bedřich Kunike, 1777-1838)

Jeskyně sloužila za sídlo lovce medvědů a sobů. Za třicetileté války byla úkrytem okolního obyvatelstva před Švédy. V roce 1669 jeskyni zmiňuje Jan Ferdinand Hertod ve svém díle Podzemní bič Moravy (Tartaro mastix Morarviae):

    Po stu krocích od této jeskyně je naproti vidět zcela jiná, světlá, daleko velkolepější a naprosto suchá, sestávající se z pravého černého mramoru, jejíž výška je kolem sta geometrických kroků, dálka téměř tatáž, k ní se vystupuje přes kostrbaté mramorové balvany, tato je vybavena přírodou dvěma schůdnými vchody a prozíravostí přírody i rozličnými síňkami, jakož i patrnými skalními průchody jakoby komíny, ona posloužila před několika léty obyvatelům této krajiny, obávajícím se hrozby smrti a ozbrojenců, ale i uprchlíkům za pohodlný příbytek, jakož i k vaření a pečení. Na dně této sluje se nalézají na velkém prostoru neobyčejně bílé kameny na způsob křídy a bílého tufu, jakož i v podobě velice lehké pemzy. (Podzemní bič Moravy, s. 6)

V jeskyni byl těžen netopýří trus – guano, používaný jako hnojivo. Při archeologickém výzkumu zde bylo nalezeno velké množství kostí fosilních savců, z nichž nejvýznamnější byl nález kostí psovité šelmy podobné vlku, nazvaného Cuon europaeus, jehož dvě sestavené kostry jsou světovým unikátem a jsou uloženy v Moravském muzeu v Brně.
Jeskyní prochází turistická značená cesta (modrá značka) trasy z Adamova směrem k Býčí skále, Kostelíku a do Křtin.


Východní vchod do jeskyně


Interiér jeskyně

Zdroje:
HERTOD, Jan Ferdinand. Podzemní bič Moravy. Vídeň: Zuzana Rickesinová, 1669, s. 6. Překlad Vratislava Grolicha.
WANKEL, Jindřich. Obrazy z Moravského Švýcarska a jeho minulosti, 1984. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. s. 267.
GOLEC, Martin. Čtyři poustevníci u Býčí skály [online]. [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: <http://www.byciskala.cz/MaRS/index.php?show=clanek&id=511>

 

Poslední aktualizace 30. března 2016 - Mapa webu - Návštěvní kniha - adamovaokoli@email.cz.
Tento web, jehož autorem je Lukáš Malý, podléhá licenci CC BY-SA 3.0.

TOPlist